Vánoce, vánoce ...

To je venku zimmma. Až se třepu mrazem, ale když je venku tak nádherně, mělo by to vypadat nějak takhle.

Ale bohužel tomu tak není, je samý led, mráz, sníh až po kolena. A tak je dobré na okno si nastříkat sníh a pověsit světýlka. A jen čekat na štědrý den. A potom jen navečeřet a rozbalovat dárky. Ale co zvyky? Rozkrojme si jablíčko, budeme odlévat olovo, a zpívat koledy.  V televizi jsou ty nádherné pohádky a je Vánoční atmosvéra hotová!!!! A jak to vydržet až do jara? Brát to z té pozitivní stránky a těšit se až se to opět zopakuje. A na Silvestra přípitek a je nový rok! A tak ty Vánoce uběhnou a budou zase příští rok.

 

A na konec báseň:

                                                                                      Zima

                                                                                   Zima je, zima je,

                                                                                   každý se raduje!

                                                                               A ten kdo zimu nemá rád,

                                                                              jde si se mnou zazpívat! 

                                                                               A co naše zvířátka?

                                                                              Štěňátka a koťátka?

                                                                          Ty se vyspí rádi,

                                                                                               ať si ráno mohou užívati!  

Inhalátor a sedačka

Dneska nám domů přišel pán s krabicí a v ní byla sedačka a inhalátor. Nejdříve jsem byla zvědavá na sedačku, ale pak jsem zjistila že je skoro stejná jako ta moje stará. Tak už jsem se neměla na co být zvědavá. Ale pak přišel na řadu inhalátorn na kterého jsem se netěšila. Ale až mamka otevřela krabici, byla jsem překvapená, ale co to vlastně je? Mamka mi to vysvětlila ale i tak jsem to  nepochopila. Potom jsme to umyly a složily inhalátor do kterého jsme dali vodu. Maminka to otestovala a byla spokojená. A když jsem to zkusila já tak jsem se mále pozvracela. Ale potom už to šlo jako po másle.

Emička to zkusila, babička to zkusila a i tatínek to zkusil. Ale pak nastal připojení masky k inhalátoru. To už bylo horší,ale  když to zvládla Emička tak proč to nezvládnu já? Měla jsem radost že jsem si to vyzkoušela. A každý den budu inhalovat. A na konec pár foteček!

Emička

Takto si hrajeme

        Já a Emča

A na konec báseň:

Dařbuján

Dařbujáne koukni támhle,

je tam mašinka,kouří se jí z komínka.

Dařbujáne koukni támhle,

je tam velký hrad,

jmenuje se Vyšehrad.

Dařbujáne koukni támhle,

je tam párek,

jmenuje se Dařbujánek.

Začátek Blogování

Mé články nebudou moc dokonalé , ale budu se snažit. Jsem 10letá dívka, která velmi ráda píše.

pes ušatec

                                                             rodinka před svatbou strejdy

  Můj pes Axinka

Moje báseň: 
  
Tabule
Píšu, píšu, píšu sám,
na tabuli načmárám:
Slunce svítí,
voní kvítí,
tabuli chci křídou pohladiti.
Nechci na tabuli jen psát,
chci ji také umývat.